Pečení chleba je alchymie. Proces, který zabere spoustu času. Proces, který se snaží velké pekárny co nejvíc urychlit. My ne. My se vracíme k tradičním postupům, které vyžadují čas a trpělivost pekaře. Práce s chlebem je totiž pěkná dřina. Vše začíná v den, kdy se zadělá rozkvas. Ten musí odpočívat při pokojové teplotě minimálně 12 hodin. Druhý den se zadělává těsto.

V naší pekárně děláme čtyři druhy chleba, čistý žitný, žitný s hromadou semínek, pšeničný a tousťák. Ten žitný se skládá z 80 % celozrnné mouky, zbylých 20 % tvoří klasická žitná chlebová mouka. Dále už obsahuje jen vodu, sůl a med. Kyne zhruba 5 hodin v teple a potom jde do pece. Klasický žitný je čistý, semínkový obsahuje slunečnicová, dýňová a sezamová semínka.

S pšeničným bochníkem přichází na řadu pekařova trpělivost. Mouka, voda, rozkvas a odpočinek. Ovesná kaše, sůl a odpočinek. Překládání těsta a odpočinek. Takhle ještě několikrát, potom s těstem na stůl, ručně každý bochník vytvarovat a šup s ním do ošatky. Nakonec čeká chleba asi 15 hodin odpočinku, při kterém pomalu kyne. Ráno přichází šok. Ze zimy rovnou do vyhřáté trouby. Od zadělání rozkvasu už uběhlo zhruba 36 hodin. 

Jaká je největší odměna každého pekaře, která po téhle dřině čeká? Krásně vypečený křupavý bochník. Vláčný a plný chutí. 

A nakonec tousťák, náš jediný nekvasový zástupce. Toustový chléb je příjemně nasládlý, měkký a nadýchaný. Peče se z hladké mouky, mléka, droždí, vejce a másla. Hromady másla. 

Co je nejdůležitější kromě času a trpělivosti? Mouka. Spolupracujeme s českým mlýnem, který mele tu nejčerstvější BIO mouku plnou živin. 

Chcete si pochutnat na vypečeném bochníku? Navštivte jednu z kaváren nebo náš e-shop.

Článek Cesta chleba se nejdříve objevil na Cokafe Eshop.

Situací, kdy kavárna s výběrovkou není na dosah, se nám v životě vyrojí nespočet. A protože si bez kávy život neumíme představit, vždy si na výlet, teambuilding nebo návštěvu babičky pro jistotu přibalíme drip, mlýnek a zrnka z naší pražírny. 

Podělíme se o jednoduchý a osvědčený recept na přípravu kávy v dripu V60, který sami používáme na pobočkách. Už si nemusíte lámat hlavu tím, jak babičce kulantně vysvětlit, že dnes si turka opravdu nedáte.

Aeropress, nejlepší parťák na cesty

Odolný, skladný, lehký a spolehlivý. Parťák, kterého snadno přibalíte do baťůžku na horskou túru, na chalupu či do práce. To je aeropress.

Aeropress má na svědomí americká hračkářská firma Aerobie. Během pár let propadla jeho kouzlu celá kávová komunita. Proč? Je lehký, odolný, skladný a příprava kávy je s ním opravdová hračka. Namelete, zalijete, stlačíte a je to. Koukněte na video a přesvědčte se sami.

Není turek jako turek

Už od poloviny 19. století existuje levný a spolehlivý společník, díky kterému připravíte kávu raz dva. Největší slávu zažíval v 60. letech ve Francii pod názvem cafetiére á piston, ale oblibě se těší dodnes.

French press funguje na jednoduchém principu louhování a následné filtraci. Snadněji to snad nejde. Namelete, nasypete, stlačíte a už pijete. Výsledkem je filtrovaná káva plné a intenzivní chuti. Koukněte, jak na to a pak už jen vychutnávejte.

Malý nástroj, velké divy

Espresso v domácích podmínkách bez drahých přístrojů? Jde to! Tímto způsobem připravovali kávu už naši rodiče a prarodiče, vždyť mokka existuje již od roku 1933. 

Mokka konvička funguje na principu vysokého tlaku vodní páry, díky kterému se voda prožene přes sítko s namletou kávou. Výsledkem je nápoj, který připomíná právě espresso.

Když to zvládne náš Richard, zvládnete to taky. Koukněte na video, objednejte zrnka a ochutnejte nezaměnitelnou chuť kávy z mokka konvičky.

Článek Kafe jako z COKAFE? Jde to! se nejdříve objevil na Cokafe Eshop.

Na 8 lívanců potřebujeme:
2 vejce šťastných slepic
220 ml podmáslí
50 ml mléka
180 g hladké mouky
1 lžička kypřícího prášku bez fosfátů
1 lžíce moučkového cukru

1. Oddělíme bílky od žloutků.
2. V míse smícháme hladkou mouku a kypřící prášek.
3. Vyšleháme žloutky s moučkovým cukrem a do výsledné směsi zašleháme podmáslí a mléko.
4. Vše smícháme dohromady.
5. Bílky vyšleháme do tuhého sněhu a opatrně vmícháme do směsi.
6. Rozpálíme si pánev a lívance smažíme na malém kousku másla dohněda.

Krém na lívance:
100 g zakysané smetany
50 ml smetany ke šlehání
10 g moučkového cukru

Všechny ingredience zlehka promícháme dohromady.

Karamel:
200 g cukru krupice
40 g másla
35 g jogurtu
80 ml mléka
1 lžička jedlé sody
špetka soli

1. Všechny ingredience dáme do hrnce, pomalu zahříváme a občas promícháme.
2. Až směs zhnědne a začne vonět karamelem, máme hotovo. Trvá to přibližně 10 až 15 minut. Hotový karamel nalijeme do sklenice a necháme vychladnout. Ve sklenici vám pár týdnů vydrží, tak si klidně vyrobte do zásoby.

Na ozdobu:
1 banán
hrst lískových ořechů

Každý lívanec namažeme krémem a polijeme karamelem, lívance naskládáme na sebe, na ně nakrájíme banán a vše posypeme lískovými oříšky.

Článek Nejlepší lívance pod sluncem se nejdříve objevil na Cokafe Eshop.

Budík hlásí pět hodin ráno a Don Fabio Cabalerro vstává. Právě dnes probíhá na jeho farmě v Hondurasu první letošní sklizeň. Od brzkého rána se sběrači proplétají mezi keři kávovníku a hledají ty nejčervenější třešně. Nasbíraný košík pak vysypou do nádrže s vodou. Třešně, které vyplavou na povrch, se vyřazují jako defektní, protože nejsou dostatečně zralé. Naše třešeň se však bez problému potopila, to znamená, že je připravena na zpracování.

Z nádrže putuje do loupačky. Tento stroj odstraní slupku, ale dužinu zanechá neporušenou. Poté zrno čeká koupel ve vodní nádrží a den až dva trvající fermentace. Následně se dužina odstraní důkladným promytím. Při promývání se spotřebuje značné množství vody, právě to celý proces značně prodraží. V poslední fázi se zrno suší. Nějakou chvíli trvá, než dosáhnou zrnka ideální
vlhkosti. V procesu sušení je navíc potřeba zrna každou hodinu obracet, ať neshnijí.

Hotovo. Don Fabio je s letošní sklizní spokojený a nezbývá než doufat, že spokojení budou i exportéři. Exportéři se snaží najít co nejlevnější kávu v co nejlepší kvalitě. Poté obchodují s importérem, který chce vyjednat tu nejnižší cenu. Když si plácnou, káva se vydává na dlouhou cestu. Devět tisíc kilometrů lodí a poté ještě spousta hodin náklaďákem.

Když pytle dorazí, putují rovnou do pražičky. Pražení není právě jednoduchý proces, správná teplota, čas pražení i síla proudění vzduchu ovlivňují výslednou chuť kávy. Pokud je pražič s výslednou prací spokojený, zařadí kávu do nabídky. A když se nabídka zalíbí kavárně, objedná si vzorek.

Ani zde nekončí tvrdá práce. V kavárně je třeba kávu správně připravit, a to vyžaduje zkušeného baristu. Ten váží namletou kávu, měří čas, po který se káva extrahuje a váží i výsledný nápoj. Pouze tak je schopen vytvořit ideální recept a opakovat jej znovu a znovu.

V celém procesu stačí jedna malá chyba, týden extrémního sucha či vlhka, minuta nepozornosti při pražení či sekunda nepozornosti při přípravě a je po kávě. V COKAFE tohle všechno víme a krásu výběrové kávy oslavujeme každý den. Tak přijďte slavit s námi.

Článek Proč je káva tak drahá? se nejdříve objevil na Cokafe Eshop.