S Hyňou o Barista cupu Ostrava 2016


S Hyňou o Barista cupu Ostrava 2016

Náš hlavní kávičkář Hynek Jahoda má tedy za sebou soutěž. Jeho první utkání dopadlo tak, jak dopadlo, ale rozhodně si z toho nedělá těžkou hlavu a už se těší na další.

Thomas: Inu Hynku, tak už to máš za sebou. Musím uznat, že jako pozorovatel bych ani nepoznal, že tě něco čekalo. Ještě, než ale začnu rýpat do tvých pocitů a dojmů, vím, že jsi navštívil i celorepublikový cup v Praze. Jak vnímáš rozdíl mezi lokální a celorepublikovou soutěží?

Hynek: Především je na celorepublikové úrovni profesionálnější přístup k baristům. Lepší technologie a samozřejmě větší konkurence. Jen v hlavním městě je spousta výborných baristů, a to nepočítám, kolik jich přijede ze zbytku republiky. Barista také musí kromě 4 espress a 4 cappuccin, připravit signature drink. Zkrátka, jako největší rozdíl vnímám větší konkurenci a těžší pravidla.

Thomas: Dobrá tedy, teď přejdeme rovnou k tobě. Začnu klasicky… Co obnášela příprava?

Hynek: Trénovat jsem chodil ve volných chvílích. Bohužel jich moc nebylo. Za posledních několik týdnů se z teamu CØKAFE nezastavil nikdo, tím tuplem já, jako provozní. Musel jsem zařizovat věci ohledně různých akcí… Šapitó, Sdílko, Shakespeare. Většinou jsem trénoval po nocích. Hodně mi pomáhala moje kolegyně a kamarádka Kateřina Šlachtová, ale občas se mi v kavárně sešlo po zavíračce i šest kamarádů – někdy se psem. Kupodivu mi ten pes tehdy pomohl zapomenout na únavu. Pletl se mi sice pod nohama, ale na ostatní jsem údajně působil uvolněně a toto tréninkové kolo oznámkovali nejlépe.

Thomas: No příště ti vypustíme pod nohy psa a je to v suchu.

Hynek: Hehe.

Thomas: Jak jsem již zmiňoval dříve, nervozita na tobě vidět nebyla. Spalo se ti den před akcí dobře?

Hynek: Překvapivě skvěle. Byl jsem vyčerpaný ze zařizování cateringu a předchozího tréninku, takže jsem doma zkrátka padl do postele a spal jak zabitý.

Thomas: Jak ses tedy cítil po probuzení a během soutěže?

Hynek: Vůbec jsem nebyl nervózní až do doby, kdy se v zákulisí sešli porotci a soutěžící. Vysvětlovali jsme si pravidla a seznámili jsme se. V tu chvíli jsem si teprve uvědomil, že na to pódium budu muset vyjít a čelit jak porotcům, tak divákům.

Thomas: Nakonec jsi to však zvládl. Co máš v plánu teď? Myslím, aby to příští rok dopadlo lépe.

Hynek: Stejně jako na soutěži, musím postupovat v kavárně. Musím si zafixovat technickou část a vůbec nad ní nepřemýšlet. Zkrátka dělat všechno automaticky, aniž bych se nad tím pozastavoval. Taky bych si měl příště hlídat čas. Přetáhl jsem a kvůli tomu mi porota strhla důležité body.

Thomas: Vzpomínám si, že na tréninku jsi měl většinou půlminutu k dobru. Co se stalo?

Hynek: Vím, že během nácviku jsem mluvil a čas mi vycházel velmi dobře. Na soutěži je to však jiné. Na pódiu vnímáte čas odlišně… Ani se nerozkoukáte a už je konec. Během prezentování své kávy a CØKAFE jsem zpomalil, a to byl ten čas, který mi chyběl.

Thomas: Chápu, že na pódiu je všechno nejspíše trochu jinak.

Hynek: To je.

Thomas: Jinak jsi se svým umístěním spokojen?

Hynek: Upřímně ani nevím, kolikátý jsem byl.

Thomas: Hehe… Zaznamenal jsem, že první tři příčky jsou obsazeny na chlup přesně jako loni. Co ty na to?

Hynek: Souhlasím, kluci byli fakt dobří, jde vidět, že nestáli před lidmi a porotou poprvé. Osobně jsem rád za cennou zkušenost. Vím, že budu muset příště brát přípravu vážněji… Najít si více času. V tuto chvíli alespoň vím, kde jsem dělal chyby, kterých se musím vyvarovat.

Thomas: Tak ti děkuji a snad příště.

 

Thomas Tracy

Líbil se vám tento příspěvek? Sdílejte jej přátelům!