CØKAFE Poruba – o věcech vnitřních a vnějších


CØKAFE Poruba – o věcech vnitřních a vnějších

Jak už napovídá název, dnes se koukneme na vnitřek a vnějšek, tedy na interiér a exteriér naší porubské kavárny, která bude co nevidět v provozu.

Za vzhledem obou kaváren stojí naši CØKAFE manželé, Petr a Marie Kvasničkovi, kteří se rozhodli osvětlit vám jejich/náš koncept.

Abych to chytl za správnou nit, musíme se vrátit na jejich svatební cestu do Kodaně. Zde navštívili několik kaváren, které je zaujaly svým provedením. Toto provedení můžeme pojmenovat jako „skandinávský styl.“ Tato cesta přímo ovlivnila to, jak budou naše pobočky vypadat a dokonce se promítla i do názvu – škrtnutá samohláska „Ø.“ Vše, co se snažili v designu kaváren uplatnit viděli většinou na vlastní oči. Snažili se vyhnout hledání obrázku na Pinterestu a skloubit jejich vlastní dojmy z prostorů, které navštívili.

Prvotní záměr, po začátku rekonstrukce, byl očistit prostor od interiérových úprav předešlých majitelů a dostat se místu tzv. „na kost.“ Zkrátka se budoucí kavárna snaží využít prostor v jeho původní podobě. Samozřejmě, že se dělaly běžné úpravy – omítky, malování atd. Z těchto úprav vznikla první věc, která vás při vstupu zaujme. Jedna ze stěn zůstala neočištěná. Každý z předešlých majitelů si totiž na zeď udělal své, a když jsme se pustili do škrábání, objevilo se několik barevných vrstev. Barvám na stěně dominuje světle modrá, což se nám hodilo, takže stěna zůstala nedodělaná jako vzpomínka na historii místa. Opozitum je zeď protější, která je po renovaci připravena jako výstavní, či promítací plocha.

Oproti našemu espresso baru v centru je kavárna v Porubě mnohem větší. Údajně by se tu vešla polovina rodiny Marie Kvasničkové, což je opravdu hodně lidí – věřte mi.

Najdete zde pár menších stolů kombinace dřevo-kov a jeden obrovský, který se dá rozdělit na dva menší. Rádi bychom však nechali stůl v jednom kuse. Záměr tohoto kroku je jasný. Snaha tohoto kroku je, aby se lidé nebáli přisednout k někomu cizímu a normálně mezi sebou komunikovali. Dále je velký stůl ideální pro firemní meetingy a různé jiné akce např cupping.

Je zde však jedna výjimka, která není ani z kovu ani ze dřeva, nýbrž z betonu. Petr s Marii se přiznali, že bylo období, kdy si zoufale zamilovali beton. Dokonce chtěli doma čisté betonové stěny. To bohužel není tak jednoduché, takže svůj záměr nakonec vzdali. Petr se s tím ale nehodlal smířit. Postavil si na balkoně bednění, a udělal si z betonu něco jako obrovskou tvárnici. Ta po sléze sloužila jako botník, poté jako květináč. Nedávno však Petr s Marii přivedli na svět dalšího člena rodiny, malou Marušku, a botník/květináč musel z domu. Do prostoru sedl perfektně. Nyní ho můžete vidět jako metrákový stoleček. Když už jsme se bavili o květináči, nechybí ani „zelené doplňky“ v podobě kytek podarovaných našimi babičkami a tetičkami.

Další věc, která k interiéru patří je osvětlení. Absence velkých oken je nahrazena obrovskými světelnými tabulemi nad velkým stolem a barem. Tabule jsou spuštěny přibližně do poloviny vzdálenosti od stropu k zemi – tzn. okolo dvou a půl metrů nad zemí. Při výši stropů v kavárně je takové položení tabulí ideální. V této pozici dělají prostor útulnější.

Bar samotný zůstává, stejně jako v naší kavárně v centru, otevřený.

Výše jsem zmínil, že se bude článek týkat i exteriéru. No, rozhodl jsem se prozradit jen to, že navazujeme spolupráci s firmou mmcité. Souhlasíme s jejich filosofii a designem a jsme rádi, že nám pomůžou.

Ve výsledku je všechno zlé k něčemu dobré. Zdržování skrz úřady nám pomohlo pořádně si pohrát s prostorem. Čas získaný tímto čekáním jsme nemarnili. Mohli jsme si více věci pořádně promyslet a vymýšlet nové a nové. Například luxusní porcelánové nádobí, nebo řešení viditelnosti z ulice. Vzpomínka na neonové časy první republiky nám vnukla myšlenku na vyrobení neonového kelímku, který bude za chvíli zdobit jak Porubu tak centrum. Myslíme, že k přílákání pozornosti poslouží dobře. Další výhoda posunutého otevření je, že bude kavárna opravdu plně vybavená a připravená na rušný provoz.

Vzhled by měl oslovit hlavně mladou generaci a studenty z nedaleké VŠB. Myslíme si však, že jim nepohrdnout ani starší generace.

Budeme se těšit na vaše dojmy. Snad se vám u nás bude líbit.

 

Thomas Tracy

Líbil se vám tento příspěvek? Sdílejte jej přátelům!